Diagnostika rakoviny
Při podezření na nádorové onemocnění se prakticky vždy provádí soubor několika vyšetření. Potřebujete se zorientovat ve spleti jejich zkratek, cizích slov a lékařských pojmů? Zajímá vás, co se při vyšetření odehrává? Právě vám nabízíme malý přehled nejčastějších vyšetřovacích metod.
Začíná se v laboratoři
Biochemické metody zahrnují vyšetření vzorků krve, moči, mozkomíšního moku a stolice na přítomnost a množství určitých látek. Genetické metody zkoumají přítomnost charakteristických změn v DNA. Cytologické metody hledají ve vzorku tekutiny (mozkomíšní mok, výpotek z dutiny břišní či hrudní), kostní dřeně či stěru z tkáně přítomnost určitých typů buněk, která by svědčila pro nádorovou chorobu.
Bioptické metody
Pacient při nich podstoupí odběr tkáně pro histologické vyšetření –
tedy prohlédnutí vzorku pod mikroskopem s případným odhalením typických
buněčných změn, které svědčí pro nádorovou chorobu.
Biopsie jehlou – dutou jehlou se nasaje váleček tkáně, tato metoda je nejpoužívanější u nádorů prsu a nádorů, které postihují kostní dřeň.
Endoskopie – pomocí trubice s optikou, která se pod
kontrolou zraku zavede do přístupných tělních dutin, se nástrojem
v podobě kartáčku či klíštěk odebere vzorek přímo z viditelného nádoru.
Pro toto vyšetření jsou dostupné například močový měchýř a močová
trubice, průdušky, jícen, žaludek, dvanáctník, žlučové cesty, tlusté
střevo.
Chirurgický zákrok – je určen k odběru tkáně
z oblastí, které nejsou dostupné bez většího zásahu do organismu. Patří
sem i laparoskopie a thorakoskopie, což jsou metody podobné endoskopii.
Pro zavedení optického nástroje je při nich ale potřeba vytvořit otvor
v břišní (laparoskopie) či hrudní stěně (thorakoskopie).
Zobrazovací metody
Zobrazovací metody hledají známky přítomnosti nádorové hmoty na snímcích těla. Nejčastěji používané zobrazovací metody jsou:
Skiagrafie – klasický "rentgen" – jeho variantou je také mamografie – snímek prsu.
Skiaskopie – rentgenová metoda, při níž se ale
zobrazená část těla pozoruje přímo na obrazovce. Nemusí se při ní dělat
jen jediný snímek, lze provést také delší obrazový záznam (video) –
třeba při snímání polykání sousta. Její variantou je irigografie –
vyšetření tlustého střeva po zavedení kontrastní látky.
Ultrazvukové vyšetření ("sono" či USG) – umožňuje
zobrazit měkké tkáně, nejčastěji se používá k zobrazení nitrobřišních
orgánů, je to relativně levná, a přitom velmi přínosná metoda.
Počítačová tomografie (CT) – zobrazuje tělo v příčných řezech, velmi používaná metoda.
Magnetická rezonance (MR) – ideální metoda pro zobrazení hlavy, lze dělat libovolné řezy a třeba také trojrozměrné modely.
Scintigrafie, pozitronová emisní tomografie (PET) –
tyto metody nukleární medicíny spočívají v podání látky, která se
vychytává v určitých tkáních organismu. Zde látka uvolňuje záření,
které lze zachytit a pomocí něj tkáně zobrazit. Používají se jen ve
speciálních případech, avšak když jsou správně použity, jsou velmi
přínosné.
