Novinky pro laiky
Střevotour 2010: Nebojme se vyšetření tlustého střeva!
Hlavní roli v osvětové kampani cílené na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku hraje ohromná maketa tlustého střeva. Putovní kampaň Střevotour 2010 ve formě "road show" postupně navštíví vybraná velká města v České republice. Začíná 11. února v pražském nákupním centru Nový Smíchov, kde bude k vidění do 19. února. Následovat bude například Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Olomouc či Pardubice .
"Poprvé bude mít česká veřejnost možnost získat důležité informace o jednom z největších nádorových zabijáků – rakovině tlustého střeva a konečníku – pomocí obří makety tlustého střeva. Maketou o rozměrech 9 x 4 metry se dá procházet jako tunelem a lidé si budou moci prohlédnout, jak tlusté střevo vypadá uvnitř. Uvidí nejen zdravou sliznici, ale názorně také choroby, které tlusté střevo nejčastěji postihují. Nejzávažnější je pochopitelně rakovina tlustého střeva a konečníku," řekla Mgr. Pavla Šlosserová, ředitelka občanského sdružení Onkomaják. Lékařské statistiky dokazují, že pokud je toto onemocnění zachyceno včas, až 95 % nemocných lze vyléčit! Osvětová kampaň je tedy zaměřena především na včasné odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku a plánována je minimálně na dva roky. Onkomaják proto navázal spolupráci s Nadací VIZE 97, jež se touto problematikou již dlouhá léta rovněž zabývá.
Maskotem kampaně se stala populární kreslená postava Rudy Pivrnce. Její autor, kreslíř Petr Urban, dokonce sám kolonoskopické vyšetření absolvoval a svoji zkušenost výtvarně ztvárnil v komixu, který získá každý, kdo prohlídku nafukovací makety tlustého střeva absolvuje. Současně dostane i potřebné informace o pracovištích v ČR, která vyšetření tlustého střeva a konečníku provádějí.
Rakovina tlustého střeva a konečníku je v ČR jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Ve srovnání s jinými státy je v naší zemi výskyt tohoto onemocnění u mužů dokonce nejvyšší; výskyt u žen dosahuje 8. - 9. pozice v celosvětovém pořadí. Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku diagnostikován asi u více než 8 300 osob. „Zkušenost s rakovinou tlustého střeva a konečníku, i když třeba jen zprostředkovanou, má vysoký podíl obyvatel. Téměř čtyři lidé z deseti uvádějí, že v jejich blízkém okolí někdo touto chorobou onemocněl,“ sdělila tisku Pavla Šlosserová. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytný screening, jehož hlavním přínosem je lepší prognóza nově diagnostikovaných pacientů. Plošný screening na úrovni celé populace umožňuje odhalit léčitelné nádorové onemocnění již v jeho časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky nemoci se neprojevují.
Screeningový program zahrnuje vyšetření testem na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS), které si každý jedinec starší 50 let může vyžádat u praktického lékaře nebo registrujícího gynekologa. Druhou vyšetřovací metodou je screeningová kolonoskopie. Ta navíc umožňuje rovnou odstranit podezřelé výrůstky ve střevě, čímž se pacient vyhne klasické operaci, která je pro organismus mnohem větší zátěží.
Kolonoskopické vyšetření však zůstává strašákem v očích veřejnosti a řada pacientů z ní má značné obavy. „Podle lékařů i podle výpovědí většiny pacientů, kteří kolonoskopické vyšetření již absolvovali, je strach z kolonoskopie zbytečný. Naprostá většina lidí se chová iracionálně a na vyšetření nejde, protože se obává špatných výsledků. Strach z bolesti je až druhotný a většinou slouží jako výmluva či důvod, proč na vyšetření nejít. Jenže toto nesmyslné rozhodnutí může mít důsledek až takový, že si výrazně zkrátíme život,“ vysvětlila Pavla Šlosserová. Lékaři dnes přitom běžně tlumí bolestivé pocity u citlivějších jedinců pomocí léků, a ti pak původně obávanou proceduru zvládnou bez jakéhokoli strádání. „V průběhu kolonoskopie pacient zpravidla pohodlně leží na levém boku a je personálem podrobně informován o všech následujících krocích.
Samozřejmostí je nitrožilní injekce proti bolesti. Celá procedura obvykle netrvá déle než dvacet minut. Dalších minimálně šedesát minut je pak vyhrazeno pro odpočinek. Jíst a pít může člověk okamžitě po vyšetření, nicméně v případě terapeutického zákroku jsou nutná dietní opatření,“ popsal průběh kolonoskopie prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN v Praze.
Více informací najdete na oficiálních stránkách projektu www.strevo-tour.cz
